Ukázka - Elfové

Druhou rasou, kterou vám na stránkách po trpaslících představíme, jsou tajemní elfové. Na ostatní rasy se můžete těšit přímo v knize, příště pak poodhalíme, jak budou vypadat základní povolání v knize.

Elfové

Je to prastaré a ušlechtilé plemeno. Vzhledem se podobají lidem, ale bývají vyšší a útlejší. Mívají sličné postavy, líbezné tváře a krásné hlasy. Zdá se, že jim v očích září světlo hvězd a jejich vlasy jsou barev blyštivého zlata, tkaného stříbra nebo havraní černi. Elfové chodili po zemi dříve, než přišli první lidé, a dodnes uchovávají v písních paměť na věky, které dávno minuly. Ze všech umění si nejvíce cení právě umění jazyka a řeči, zpěvu i veršotepectví. Bývají čestní a upřímní, ale jaksi zvláštně odtažití k ostatním rasám, které o nich tvrdí, že jsou zahledění jen sami do sebe a namyšlení. Často o nich lidé tvrdí, že jsou kouzelným lidem, protože stará magie proudí v jejich žilách a je jejich součástí. Magie je pro ně přirozená, a přestože ne všichni jsou mezi nimi stejně mocní, žijí mezi nimi elfové, kteří se halí do přediva kouzel jako do pláště.

Někteří z nich, především pak elfové Domů, jsou zručnými řemeslníky a kováři, kteří dokážou vyrábět nádherné šperky z drahých kamenů a křišťálu, ale i břitké meče, které se lesknou studeným třpytem. Rádi staví z kamene a občas i dolují v hlubinách, většinu surovin, železa a drahých kamenů ale získávají od trpaslíků. Z jejich vzájemného obchodu plyne oběma plemenům velké bohatství, ale pro dávné křivdy je rozděluje jakási hořkost a dívají se na sebe nedůvěřivě a často opovržlivě.

Nikdy netoužili po válce a bojích, ale je-li třeba, dokážou pozvednout zbraně na obranu a v boji jsou to odhodlaní a stateční válečníci. Jejich hlavními zbraněmi jsou meče a kopí pro boj zblízka, a především pak obávané dlouhé luky. V mnohých jejich čepelích jsou zakutá dávná kouzla z dob, kdy svět byl ještě mladý.

Mnoho z nich, především pak mezi Lidem noci, jsou tuláci bez domova, kteří se vydávají na cesty. Další vyrážejí poznat jiné kraje a hvozdy nebo navštívit vzdálené příbuzné a království, která nikdy neviděli. Jistá zvídavost a touha po poznání je ve všech elfech a proto nejsou elfové (nebo i jejich družiny) na cestách žádným zvláštním úkazem. Mnozí také utíkají poté, co byly jejich vlastní země zničeny a jejich lesy vypáleny.

Kultura: Lid noci

Elfové noci milují hvězdy a noční oblohu a málokde mají stání. Tvrdí se o nich, že jsou jako vítr, putují zemí a jednou zůstanou tady a podruhé jinde. Nemají vlastní síně a jejich domovem je cesta a zapomenuté stezky v divočině. Nosí šedé pláště, které jako by se rozplývaly v ranní mlze. Nezřídka putují i ve větších družinách a lidé občas mohou zahlédnout procesí elfů, kteří si nesou světla a zpívají tesknými hlasy pod hvězdnou noční oblohou. Podle pověstí se jednou za rok setkávají u Stromu přání, kde pánové družin přednesou své starosti a záležitosti radě, které předsedá Paní tuláků vyvolená prý samotným Stromem.

Zvláštní schopnost: Plášť soumraku

Naučili se procházet soumrakem neviděni a mohou se tak zahalit pláštěm, splynout se stíny a skrýt se zrakům ostatních. Pokud na sobě mají plášť šedé nebo tmavší barvy, při skrývání během noci či šera je jen málokteré oko zahlédne.

(klikněte pro plnou velikost)