Odpovede - Slovanské vplyvy

V tohtotýždňovej várke odpovedí sa budeme venovať slovanským vplyvom, čo si pod nimi predstavujeme a aké dopady na pripravovanú hru môžete zhruba očakávať. Prenechám teda slovo Charlesovi, ktorý zodpovie zopár otázok na túto tému:

Než se vůbec začneme bavit o nějakém prostředí pro Dračí doupě II, můžete popsat, jestli bude prostředí nějak ovlivňovat systém?

Záměrem tvůrčího týmu je udělat prostředí od systému co nejvíc oddělené. Jinými slovy, kostru systému chceme mít co nejuniverzálnější. Pravidla by měla mít vnitřní logiku a konzistenci, ale pouze ve smyslu mechanickém, tedy aby vše dohromady fungovalo a nic nechybělo. Nechceme ale jednotnosti systému dosahovat tak, že bychom si předem definovali nějaký model fungování světa. Nakolik to jen bude možné, nechceme pravidly ovlivňovat to, zda existují bohové, odkud se bere magie, kam odcházejí mrtví nebo zda existuje něco jako jediná a objektivní pravda o světě.

V praxi to znamená, že v připravované příručce pravděpodobně nenajdete Peklo ani astrální sféry, ba dokonce ani takovou ikonu původního Dračího doupěte, jakou je přesvědčení postav. Nechceme definovat věci, u nichž to není pro fungování herních mechanismů nezbytné. A chceme také zachovat pro hru samotnou pocit, na kterém fantasy odjakživa stojí. Pocit tajemství.

Proč to tedy vůbec situovat do nějakého prostředí? Není to zbytečné?

Není to zbytečné. Každá kniha, byť jde o knihu pravidel, má vždycky nějakou tvář. I kdybychom do ní nedali vůbec žádné atmosférické texty, tak prostředí se – chtě nechtě – projeví v popisech ras a povolání, ve fikční rovině příkladů, na nichž budeme vysvětlovat mechanismy, a samozřejmě v ilustracích. Tohle platí dokonce i pro univerzální systémy, jako jsou GURPS nebo Střepy snů. Vždycky je tu nějaký pocit (nálada či styl, chcete-li), který si hráči a Vypravěči ze čtení pravidel nového RPG odnesou. Je proto lepší se nad touto otázkou zamyslet a definovat si hned na začátku, jaký by ten pocit měl být.

Dobře, dobře, ale v čem budou tedy spočívat ty údajné slovanské vlivy? Bude obálka od Mánesa? Bude se vzorový barbar jmenovat Mstislav? Budou postavy v příkladech bojovat s Kostějem Nesmrtelným a vyjednávat s bludičkami? Vyhodíte elfy, skřety, dryády a jinou havěť včetně starého Tolkiena?

Jedním slovem, ne. Tohle všechno bychom (možná) udělali, pokud by naším cílem bylo vytvořit těžce stylový projekt jen pro svou osobní potěchu. My ale děláme nástupce Dračího doupěte, nejoblíbenějšího českého RPG systému. Chceme pouze jeho styl lehce posunout k nám do střední Evropy. Inspirovat se proto chceme středověkou kulturou a děním ve střední a východní Evropě, nejen Slovany, ale i Kelty, Germány, pobaltskými a stepními kmeny, Byzancí a blízkým Východem. Znovu připomínám, že jde pouze o jakési zabarvení a vnější estetiku herní příručky. V knize se tedy setkáte spíše s urozeným pánem než s baronem, spíše s umrlcem než se zombie a častěji s uhranutím než s ohnivou koulí.

Atmosféru starého Dračáku ovšem nechceme úplně a radikálně změnit. Tolkienovo dílo zůstane velkou inspirací, takže se nemusíte bát, že byste v příručce nenarazili na elfy nebo skřety. Připravte se ale na to, že v ní nenajdete fórky typu lektvar Rudého kříže, a že mezi popsanými bestiemi nenarazíte na zelený hlen, mouchu zlodějku ani na elfocvaka.

Pokud jsou tyto prvky neodmyslitelnou součástí vašeho herního stylu, budete si je moci velmi snadno dotvořit sami. Systém Dračího doupěte II bude zcela záměrně otevřený pro domácí úpravy a doplňky. Ne že by je potřeboval, ale bude je umožňovat.

Když už tam tedy musíte cpát nějakou příchuť nebo styl, proč nezvolíte radši něco, co mezi mladými letí? Proč to není svět Harryho Pottera nebo proč tam nedáte emo holkám možnost prožívat romanci s upírem?

Tak fajn, pravda musí ven. Slované byli jen zastírací manévr. Ecthelioni už mají samozřejmě rozpracovanou obálku s mladým upírem hypnoticky hledícím ze stránky na potenciální patnáctileté zákaznice. Nadpis „Dračí doupě II“ laděný do růžové a černé se nad ním vyjímá opravdu fantasticky.

Teď vážně. Toužíme vytvořit hru, která aktuální popkulturní trendy přežije. Vsadili jsme proto na střípky mytologie, o níž jsme přesvědčeni, že je zakořeněna hluboko ve společném kulturním povědomí středoevropanů. Vycházíme z toho, že Dračí doupě tu bylo 20 let. Pokud se nám podaří navázat na jeho popularitu – což bychom rádi – tak se připravovaná hra bude hrát i v době, kdy už pomalu nikdo nebude vědět, co byl emo za styl. Samozřejmě systém by měl být natolik univerzální, že umožní hraní jakýchkoliv příběhů v jakémkoliv fantastickém světě, tedy klidně i milostné pletky s upíry, jaké známe ze Stmívání. Proto nechci předem vylučovat, že na populární trendy může lehce zahrát třeba reklama ke hře. To už je ale spíš otázka pro vydavatele.